Se studenty sexty a 2.ročníku jsem začala diskutovat o studentské samosprávě, tedy o orgánu studentů, který by si sami vedli a který by jim pomáhal řešit důležité problémy. Ze dvou sezení vzešel níže uvedený závěr. Máte, vážení čtenáři, možnost si jej prostudovat, zapojit se do diskuse a ovlivnit návrh, který by měl být realizován.                                      

Ivana Hotová

Studentská rada (parlament, sněm, školament, … to záleží na vás)

Proč instituci založit

­                   Studenti budou moci lépe prosazovat své názory, měla by se zlepšit komunikace mezi studenty a kantory, připomínky a názory by se přes radu lépe dostaly k vedení školy

­                   Na organizaci by se studenti mohli obracet s různými problémy, buď přímo, při veřejném zasedání, nebo prostřednictvím „schránky názorů, připomínek, nápadů“

­                   Pro žáky by se mohly pořádat různé akce – soutěže, v únoru nebo na konci roku karneval, pomohlo by se jim se „zrozením“ kroužků – najít místo, případně dozor, vedoucího, byli by upozorňováni na zajímavé knihy, na filmy v kinech i na televizních obrazovkách, na divadelní představení a koncerty, které jsou buď velmi kvalitní, nebo by se žákům jejich znalost mohla hodit při studiu.

Návrh formy činnosti

­                   V každé třídě by se prostřednictvím voleb zvolil zástupce třídy a místozástupce, který by se o rozhodnutích rady informoval buď přes třídního zástupce, nebo přítomností na zasedání. Pokud by zástupce onemocněl či se z jiných důvodů nemohl zasedání zúčastnit, zastupoval by ho místozástupce, který by na danou dobu získal stejné pravomoci jako první zvolený.

­                   Instituce by byla tvořena 13 členy, dvanáct zástupců tříd a jeden zástupce učitelského sboru. Při hlasování by tak byla zajištěna nadpoloviční většina. Zároveň bude přítomností učitele zajištěn také pohled z druhé strany. Každý volí podle svého svědomí a všechny hlasy jsou si rovny.

­                   Samotné zasedání by mělo být převážně diskusí, zástupci by interpretovali názory své a své třídy, ostatní by se k danému problému měli nějak vyjádřit, případně pak rozhodnout hlasováním o dalším postupu při řešení problému. O rozhodnutích by žáky měl informovat jejich zástupce, popř. by mohli sledovat nástěnku instituce

­                   Každý člen by měl plnit povinnosti s touto funkcí spojené. Pokud by docházelo k hrubému porušování (opakovaná zbytečná nepřítomnost, nezájem, opakované a oprávněné stížnosti třídy na svého zástupce), může být zástupce vyloučen. Do rady by nastoupil místozástupce, který by si buď sám, nebo v třídních volbách zvolil opět místozástupce.

Jak instituci vytvořit

­                   Každá třída si svého kandidáta zvolí v třídních volbách. Kandidátka by měla být známa dopředu (pro lepší rozhodování voličů) a kandidátem se může stát jakýkoliv člen třídy, který projeví zájem funkci zodpovědně zastávat. Každý kandidát by měl být schopný odpovědět spolužákům na jejich dotazy, případně krátce přednést, jak by funkci zastával a proč by právě on měl volby vyhrát (jakýsi předvolební mítink, konaný nejspíš v hodině občanské výchovy). Každý žák třídy má právo hlasovat pouze jednou. Hlasování může proběhnout buď klasickým odevzdáváním hlasů (lísteček se jménem kandidáta) nebo bodováním kandidátů, například stupnicí 1-5. Kandidát s celkovým nejvyšším počtem hlasů by se stal vítězem, druhý pak jeho zástupcem. Mělo by se také dopředu rozhodnout, zda bude volba tajná nebo veřejná. Každá třída má právo na svého zástupce.