Anketní otázka: Představ si, že se staneš na okamžik Ježíškem a můžeš splnit někomu jediné přání. Komu a co bys daroval(a)?

Oktáva                                                       

-         Je vůbec možné stát se Ježíškem? Jestli ano, proč nesplnit něco právě jemu?

-         To je irelevantní  L

-         Sobě, přál bych si stravenky do naší školní jídelny (pozn.třídy-tfuj ty mrchožroute)

-         Sobě, gumovou pannu J

-         Monice, Opel Tigra

-         Mrzí mě, že vás to nikoho nenapadlo. Přál bych si bejt Ježíškem na pořád, a mohl bych mít gumovejch panen …

-         Sobě, sobě, sobě …a jenom svému Jiříčkovi-moře peněz, moře CD, kytaru, HI-FI, bazén, hrádeček a karton … a 2 lahve … (pozn.Jiříčka-proč tolik šetříš?) -(pozn.redakce - to mělo bejt jenom 1 přání… J)

-         Aby vymřely 1.-9. třídy škol a na Gymnázium Bílina zbyli jen 4.B a 8.A (pozn.redakce - čtvrťáci nám při této anketě řekli něco jiného k tomuto tématu…)

Sekunda

-         Svému pejskovi bych dal dar řeči

-         Mamče bych vrátila tátu

-         Dárek bych dala tomu, koho bych měla v ten moment  nejradši

-         Splnila bych paní profesorce Hrubešové, aby měla zdravé a krásné dítě

-         Mamince výhru ve sportce

-         Mému psu, aby měl štěňátka

-         Darovala bych poukázku na 100 000 000 Kč ředitelce psího útulku, aby mohla zvířátkům koupit to, co potřebují

-         Přála bych nějakému sirotkovi, aby mohl Vánoce strávit se svou rodinou

-         Bratrovi bych dal fotbalový talent

-         Své měsíční sestřičce, aby měla dlouhý a šťastný život se svou mamkou a taťkou

-         Mamince, aby nemusela na operaci

Kvarta

-         Tatínkovi, aby nemusel být v nemocnici.

-         Ségře, aby nepropadala z matiky.

-         Dala mámě rozum.

-         Koupila našim dům na pláži na Hawayi .

-         Zvýšil bych plat Ježíškům o 299,9 %.

-         Kloučkovi dynamit, aby vybouch.

-         Darovala bych babičce liposunkci.

-         Zvýšila bych prázdniny ze 2 měsíců na 4.

1.B

-         Julii Robertsové bych dal svojí podepsanou fotku

-         Mamce, aby bratr udělal maturitu

-         Mému tatínkovi nové srdíčko

-         Mému otci nové plíce

-         Své kamarádce dám atlas, aby se konečně podívala do Anglie

-         Daroval bych svojí spolužačce hodinky, aby mě už neotravovala s tím, kolik je hodin a kdy bude zvonit

-         Svojí holce Haničce bych dal klidný nervy, aby neměla „depky“

-         Nikomu bych nic nedala, protože by to nebylo spravedlivý

-         Svýmu miláčkovi bych dala za dárek sebe

3.B

-         sobě, cínového vojáčka a zájezd na Cínovec

-         sobě, tři nanukáče

-         sobě, auto Ford Mustang Shetba GT 150 rok výroby 1960

-         sobě, starého, tmavě zeleného Varburka s velkou kytkou na dveřích, víc spát, mít víc času, nový šminky, dlouhý vlasy…(poz.redakce: To mělo být jedno přání…)

-         sobě, hodně moc zábavy J

-         sobě, novou mikinu s proužkem

-         nikomu bych nic nesplnila L

-         nemám ráda slovo KDYBY !!!! L

-         sobě zimní spánek a všem, co něco potřebují

-         dětem, nejít do školy J

Vánoční skřítek

   Každý z nás má asi rád ten předvánoční čas, když celý byt voní vanilkou a všelijakými dobrotami a cukrovím. Když celá rodina zdobí stromeček, naklepávají se řízky, smaží se kapříci a připravují  saláty.

    Když jsem se tenkrát ráno probudila, šla jsem do koupelny a umyla si obličej. Potom jsem se nasnídala, protože denní půst není nic pro mě a prasátko jsem neviděla, ani když jsem to vydržela až do večera. Když jsem se vrátila do pokoje, uviděla jsem venku plno sněhu, byl úplně všude. A mezi horami toho sněhu jsem spatřila malý tmavý flíček. Ihned jsem vyletěla z domu a představte si, byl to dárek zabalený do tmavě zeleného papíru. Sebrala jsem ho a pádila zpátky, protože byla šílená zima. V pokoji jsem tu krabici otevřela a ……

     Byl v ní jenom lístek papíru. Tak jsem o tom ani nepřemýšlela a hodila ji do šuplíku.

     Navečer jsem chtěla ještě nakreslit přání pro bráchu, které jsem mu pak chtěla poslat poštou, protože je v Německu. Sáhla jsem do šuplíku po papíru, vyndala ho a začala jsem psát:  Pěkné prožití svátků vánočních Ti přeje Anička.

To bylo všechno, položila jsem tužku a najednou jsem uslyšela nějaký šramot v šuplíku.

Otevřela jsem ho a nevěřila svým očím. Přede mnou byl malý skřítek, který si stěžoval na to, jak je tu prý nepohodlno. Vzala jsem ho na ruku a začala si s ním povídat. Říkal, že je kouzelný a že mi může splnit každé přání. A tak jsem si začala diktovat, co budu chtít. Byly to nejrůznější věci, např. kalhoty, brusle, bunda a bůhví co ještě. Ale najednou mě zarazil: „Kdepak, můžeš si přát jen jediné přání pro jednoho člověka. “ A pak zmizel. Než jsme zasedli ke stolu, chtěla jsem dát pod stromeček přání pro bráchu. Přišla jsem do pokoje a pořád mi vrtal hlavou ten skříte. Ale co, sáhla jsem do šuplíku pro přání a šla si sednout ke svátečně vyzdobenému stolu.

      V tom mě zarazilo, jak někdo volá mé jméno. Otočila jsem se a za sebou uviděla toho skřítka. Vypadal ještě menší než předtím. Lekla jsem se ho, až mi upadlo přání. Zeptal se, co jsem si vybrala. Nevěděla jsem, co odpovědět. Chtěla jsem zvednout tu obálku pro bráchu a vtom jsem si uvědomila, že bych si mohla přát, aby  se vrátil.

      Samozřejmě jsem si to přála.

      Ještě ten večer přijel a já si říkala, že jsem stejně nad ním vyzrála, protože to přání neudělalo radost jenom jednomu člověku, ale celé rodině.

     Nelekněte se, až potkáte toho skřítka, nebo ho vyplašíte a nebudete si moct nic přát.

                                                                                              Anna Svobodová 1.A