Vánoce                                                                  

   Procházíte se městem a prohlížíte  výlohy, kde už je vánoční výzdoba. Lidé okolo vás začínají šílet. Jen vy jste pořád v klidu. Jednoho dne, těsně před Vánocemi, kdy se zase všichni baví, co už mají a nemají, vás to šílenství chytne taky. Jakmile přijdete domů, rozbijete své prasátko a přepočítáte si úspory. Jsou na bodu mrazu, takže tedˇ musíte urychleně někde sehnat peníze na dárky. Je jedno jak, jestli vyloupíte banku nebo jestli umluvíte rodiče, aby vám dali kapesné na rok dopředu. Peníze jste nakonec vymámili ze svých rodičů a hned jste se vydali do největšího obchodu ve městě. Dorazili jste  a musíte si  vystát asi hodinovou frontu na košíky. Po dvouhodinovém maratonu jste nakoupili docela slušné dárky. Babičce spodní prádlo ve velikosti XXL, dědovi zlevněné ponožky  s obrázkem Pokémona, mamince parfém, tátovi barevnou kravatu a sourozenci, pokud nějakého máte, moc krásného umělohmotného mobila.

   Po návratu z těchto velkých nákupů jste otevřeli dveře do bytu a ucítili velmi nemilou vůni. připáleného vánočního cukroví. Jako každý rok tatínek pobíhal po bytě s hasícím přístrojem a nadával, že takhle to už dál nepůjde.Vy stejně víte, že to cukroví jako obvykle nikdo jíst nebude a že skončí u vašich známých, kteří mají psa. Když je smrad ze spáleného cukroví vyvětrán, maminka se snaží tatínka přesvědčit, že to prostě k Vánocům patří. A pak, aby byl doma konečně klid, ho vyšle koupit vánoční stromeček. Tatínek sice reptá, že tedˇ jsou stromky moc drahé, že nejlevnější jsou 25.prosince u popelnice, ale nakonec jde.

   Za půl dne se tatínek vrátí lehce ovíněný, rudý a ošlehaný od větru. V ruce drží něco, co vypadá jako vánoční stromeček, a vy máte dojem, že si ho určitě vyměnil s někým v hospodě. Po rozbalení vás čeká nemilé překvapení - stromeček vypadá jak štětka.Vy se pokoušíte vašemu sourozenci vysvětlit, že po ozdobení bude pěkný. Na druhý den se maminka rozhodne udělat generální úklid, čehož jste se celou dobu obávali, a tak se snažíte odtud vypadnout ven. Bohužel se vám to  nepodaří. Proto musíte až do večera uklízet ve vašem pokoji. Je to smůla, ale co se dá dělat, jednou v roce si tam přece pořádek musíte udělat.

   Druhý den ráno se vám nějak nechce vstát z postele, ale protože je to poslední den před prázdninami, tak se přece jen rozhodnete do té školy jít.Ve škole vás chytne ta správná prázdninová nálada a vy už se nemůžete dočkat, až se dostanete domů. Rozloučíte se všemi vašimi spolužáky, popřejete jim pěkné a veselé Vánoce a pak do vás uhodí jako blesk   hrozná myšlenka, že vás matka zase zapřáhne do dalších příprav. Po návratu domů vás však čeká milé překvapení, maminka měla den dovolené a vše už uklidila. Tedˇ leží s hadrem na hlavě a nohy má na stole.

   Poslední dny se již překlenou rychle a ráno na Štědrý den zdobíte tu vaši štětku.Ta mrcha hrozně pelichá a vy to musíte vyluxovat. Po bytě se začíná šířit podivný zápach! To táta asi špatně osmažil ty ryby, co máte k sváteční večeři. Nic však nedostanete, celá rodina se jde projít ven - do inverze.

   Pak  se vrátíte domů, všichni se obléknete do svátečního a už jen čicháte, co teda bude k večeři. Večeři do sebe rychle naházíte a těšíte se na dárky. Jenže je tu jeden háček, musíte poslouchat koledy, jdete vypustit kapra do rybníka, pak ještě pouštíte svíčky po vodě a roz-krojíte jablíčko, kde na vás vykoukne červ.

  Tedˇ už asi opravdu přijdou na řadu dárky. Máte z nich občas radost, ale vesměs jsou to dárky účelové, tatínek má radost z bráchova Lega, maminka se raduje z mojí řasenky. Některé dárky rodičů se zase hodí nám, dětem, takže si vše přerozdělíme  k všeobecné spokojenosti. Vánoce jsou za námi, jdeme spát. Přibrali jsme 5 kilo, doma se nesnášíme a těšíme se zase do školy.

  Závěrem bych chtěla ještě napsat jednu básničku o Vánocích :  

Kouzlo Vánoc

Vánoční stromeček zasmrděl v pokoji, Maminka nahnilé jablíčko rozkrojí,a když ho rozkrojí, uvidíš rakvičku, co byla schovaná v olezlém jablíčku. 

Napsaly vaše reportérky, píšící pod pseudonymem HoraMedu.

Já a Fanta Clous

Blížily se Vánoce a venku pobíhal Fanta Clous s pytlem. Několikrát jsem ho viděla, jak se válí po zemi, asi přebral v nějaké hospodě.  Nejspíš to zapříčinil Newtonův zákon, který si stejně nikdo nepamatuje. Taky k čemu.

Jednoho dne, když opět mrzlo, jsem se vydala navštívit svojí babičku. Po cestě jsem potkala střeštěného FantA Clouse. Z pytle mu vypadl malý dáreček. Sebrala jsem ho a jako velikonoční koza utíkala za Fantou. Když jsem ho dohonila, podala jsem mu dárek se slovy: „To vám vypadlo.“ On se otočil, přeměřil si mě pohledem a pak povídá : „Děkuji ti, dobrá vílo. Za tento dobrý skutek budeš odměněna. Potřebuji si vzít dovolenou a ty místo mě rozneseš dárky po celé zemi.“

Než jsem se nadála, byl pryč a já tam stála v jeho oblečku XXXL, který měl odporně bílou barvu. Narostly mi fousy až na zem, na hlavě mi zůstaly jen tři zlaté vlasy a měla jsem snad dvěstě kilo. V jedné ruce jsem držela pytel s dárky a v druhé seznam, který obsahoval pokyny k rozdávání všech dárků. Byla jsem celá vyjevená, ale co jsem měla dělat, k babičce už jsem raději ani nešla.

Pomalu jsem se ploužila ulicemi a přemýšlela o svém jméně. Dospěla jsem k názoru, že to nebudu řešit. Protože už byl večer a já jsem bála jít domů,  rozhodla jsem se, že přespím pod mostem. Ráno jsem se vzbudila už v pět hodin. Uvědomila jsem si, že je 24.prosince a že neumím

vůbec létat. Do odpoledne jsem si pročítala seznam a adresy. Kolem třetí hodiny jsem došla až na konec seznamu, kde stálo malými písmeny napsáno:  REDBUL TI DÁVÁ KŘÍDLA. V tom okam-žiku se za mnou objevila plechovka Redbulu. Vypila jsem ho, vzala jsem pytel s dárky a utíkala, co mi dech stačil, až do Prahy.

Jako první na seznamu byl Venca Plaus. Vylezla jsem na střechu jeho domu a spustila se dovnitř malým komínkem. Stanula jsem v obývacím pokoji, kde stál opelichaný vánoční stromeček. Přistoupila jsem blíž k stromečku, stáhla si kalhoty a dle pokynu v seznamu jsem tam zanechala pachovou stopu. Dalším lidem jsem už ale dávala jen pravé dárky. Problém se objevil pouze  u jedné rodiny, která neměla komín. Byla jsem nucena lézt oknem. Povím vám, nic tak šíleného jsem nezažila, bojím se totiž výšek. Poslední zastávka byla u nás doma. Dala jsem dárky pod stromeček a vtom se zjevil Fanta Clous, který byl celý opálený. Poděkoval mi a vrátil mi mojí původní podobu. Ještě jsem se ho stihla zeptat, jestli to takhle dělá každý rok, že jezdí na dovolenou. On mi odpověděl, že to dělali i všichni jeho předkové Fanta Clousové.

Když zmizel, tak jsem jen uslyšela: „Jani,  vstávej, dnes jsou Vánoce!“ Já vám řeknu, to byla ale noční můra, co ? Ještě tedˇ mě bolí nohy a jsem ráda, že to byl jen vánoční sen.

HoraMedu

PŘEPŮLENÉ PRAVÍTKO

Pepík povídá Petrušce: „Petruško, podívej, pomněnka!“ Pepík prodlouží putování parkem přes pole. „Pole potřebuje posekat“, pošeptal Pepa Petrušce.

Příští poledne Petruška prala plno prádla. Přiběhl Pepíček: „Potřebuju poradit, prosím“, poprosil Pepíček. „Přestaň prosit!“ „Pravítko, prý potřebujeme pravítko!“ „Proč pravítko, Pepíčku? „Protože píšeme první pololetní písemnou práci“, pronesl Pepa.

Pepík podává paní profesorce poznámníček. Paní profesorka píše poznámku: „Plhman přepůlil Pernovi pravítko, pomůcku při písemné práci.

Pepíček přinesl poznámku: PAMATUJ: pořádně pracuj.