1. Dozvěděli jsme se, že ses dostala na Střední soukromou uměleckou školu do Liberce a z uchazečů jsi byla vyhodnocena jako nejlepší. S jakými pocity na tuto školu půjdeš?

Ten den jsem nemohla ani dospat, kupodivu v autě na cestě do Liberce panovala dobrá nálada. Moc jsem se tam těšila, byla jsem zvědavá, jaké to tam bude. Myslím, že co se týče nervování, mamka to odnesla nejvíce. Při vyhlášení výsledků jsme ani jeden nevěřil svým uším, samozřejmě nás přepadla bláznivá radost = euforie. Rodiče na mě byli pyšní a jsou. Abych to zestručnila: splnil se mi kousek snu, hodlám udělat vše, aby se splnil celý. Nyní mám období, kdy stále přemýšlím o věcech a o lidech, je mi vážně dobře a na druhou stranu mi je smutno. Je to složité, ale těším se! :o)

2. Nebude se ti po nás stýskat?

Mě se začalo stýskat už v březnu! Třeba tomu nebudete věřit, ale stýskat se mi bude po třídní L. Střeskové a po paní prof. Hahnové. Samozřejmě mám pár přátel, kteří mi budou chybět, ale beru to z té lepší stránky – ti staří zůstanou (doufám), noví přibudou.

3. Jak budeš vzpomínat na čtyři roky, které jsi tu strávila?

V dobrém, určitě. To špatné se zapomene, to dobré se bude připomínat. Zvláštní, s několika lidmi se znám od školky a teď je opustím, po prosbách ať nikdy neopustí oni mě! :o(

4. Čemu se chceš věnovat, až dokončíš studium?

Jak se to vezme, až dokončím střední, půjdu na vysokou se stejným nebo podobným zaměřením a zároveň bych se chtěla trochu osamostatnit. Ale kdo ví, jak to bude??? Nejde si věci takhle plánovat dopředu. Zeptejte se mě za osm let. Teď konkrétně opravdu nevím.

5. Jak ses vlastně ke kreslení dostala?

Jak jsem se k tomu dostala? Prostě jsem to zdědila. Protože mě to chytlo, pořád jsem kreslila. Kdybych to nedělala, neumím to zdaleka tolik co teď. Mě dali ve 3 letech tužku a už jsem ji nepustila.

6. Jakým oborem kreslení se zabýváš?

Baví mě celkem všechno, ale nejvíc se stejně věnuju grafice – to je moje! :o)))

7. Jaké roční období tě výtvarně nejvíc inspiruje?

Docela zajímavá otázka…všechna roční období jsou krásná, mají něco do sebe, ale mně osobně je asi nejblíže podzim. Sluneční paprsky voní usychajícím listím. Vyzařuje z toho krásná barevná atmosféra. Ale nemůžu říct, že by moje tvorba na podzim byla abnormálně hojná, to ne! :o) Kreslím, když se mi chce, když mám náladu…

8. Měla si už na nějakých výstavách své výkresy?

Měla. Když jsem byla menší, posílali hodně mé obrázky do soutěží, ve kterých jsem se umisťovala do třetího místa. Také pí. uč. O. Hrabáková mi pravidelně každým rokem dělá výstavku po chodbách uměl. školy. Občas je nějaký obrázek v galerii v kině nebo u kostela. Ale největší výstava je asi u nás doma a u příbuzných!

9. A co by si nám pověděla o své paní učitelce Olze Hrabákové?

Paní Olgu Hrabákovou už snad nelze nazvat učitelkou, je spíše rodinnou přítelkyní. Znám ji od svých 4 let. Ve vesničce, kde bydlí, máme chatu, takže se vidíme i o prázdninách. Jsem ji za všechno velice vděčná, mám jí ráda. Můžu se na ní s čímkoli obrátit, vždycky mi poradí. Vážím si jí jako normálního člověka.

10. Jak ti jde učení, co děláš ve volném čase pokud zrovna nekreslíš?

Učení, no…nebudu zde sdělovat svý známky – nejsem nejhorší ani nejlepší…To je teda aspoň můj názor.

Ve volném čase…jako každej jinej, chodím ven s přáteli, poslouchám hudbu, píšu, kreslím nebo fotím.

11. A co kluci??